Vojáci pročítal jsem si vaše ohlasy na proběhlou bitvu a všichni se shodujeme na tom, že organizátoři odvedli obrovský kus práce, abychom mohli prožít den na který většina z nás dlouho nezapomene. To co nás spojuje je koníček s dávkou adrenalinu ke kterému emoce patří.
Děkuji modrým spolubojovníkům za perfektní bojovou morálku a disciplínu i když řada z nich musela bojovat v týlu nepřítele proti přesile bez informací, posil a do posledního muže i kuličky. Vázali tím na sebe značné síly protivníka.
Poděkování patří i bojovníkům v červených barvách, jsem přesvědčen že drtivá většina hráčů bez rozdílu barev hrála fér, protože jinak by se hra zhroutila během začátečních hodin. Legendy kolující v obou bojujících táborech se mnohdy zakládaly na tom, že někdo slyšel, že ten viděl. Řada bojů probíhá na hranici dostřelu našich zbraní.
Každý z hráčů rekapitulující proběhlý boj ví, zda uposlechl pokynu velitele, který jej vyslal na pomoc jednotce kterou drtí nepřítel, nebo svévolně opustil své postavení kudy vzápětí prošla nepřátelská jednotka do týlu. Nebo nepřiznal viditelný zásah kuličkou. Toto si hráči musí sami srovnat ve svém svědomí.
Z rozhovorů a dodané fotodokumentace jsem viděl, že řada bojů byla velmi tvrdá, ale příliš vysoké ztráty, únava nedostatek zbraní a střeliva si nakonec vybral svou daň.
Těším se že se s Vámi příští rok zase potkám.